TANEČNÍ STYLY

Moderní tanec

Hip hop

Jako HipHop se v dnešní době označují taneční styly, které se vyvinuly v rámci hiphopové kultury a tančí se na hiphopovou hudbu. Hip Hop se začal rozvíjet v 80. letech minulého století, tedy v době, kdy Hip Hop jako hudební styl začal zaznamenávat první komerční úspěchy.

Slovo Hip Hop lze vnímat několika způsoby. Důležité je začít u Hip Hopu jako kultury, která se skládá z velkého množství elementů, z nichž nejzákladnější čtyři jsou Djing, MCing, Graffiti a B-boying. Tanec tedy tvoří neodmyslitelnou součást Hip Hopu, a to nejen v podobě Break Dance (B-boyingu), ale také jako Popping, Locking, atd.

Hip Hop ale samozřejmě existuje i jako samostatný taneční styl a protože často docházelo k nedorozuměním, začaly se pro všechny pouliční tance používat komerční pojmy jako Street Dance nebo Urban Dance. Street Dance tedy není žádný tanec, ale pouze uměle vytvořený zastřešující pojem pro více tanečních stylů, které původně vznikly na ulici, resp. mimo taneční studia. Pod Street Dance se ale v dnešní době zařazují i taneční styly, které nemají s Hip Hopem nic společného, např. Krump, Dancehall, atd.

Old School

V 80. letech minulého století se prvním hudebním interpretům podařilo Hip Hop prosadit i komerčně, s čímž souvisí i vznik Hip Hopu jako tanečního stylu. Svou největší slávu Hip Hop zatím zažil v 90. letech. Z této doby také pochází nejrozšířenější taneční prvky jako Running Man, Roger Rabbit, CrissCross a mnoho dalších. Dnes jsou to ve své podstatě jedny z nejzákladnějších kroků, které by měl hiphopový tanečník znát. Protože se nejedná o příliš náročné prvky, staly se populárními a později se objevovaly v tanečních videoklipech.

Tento zlatý věk Hip Hopu, jak se dnes 90. léta nazývají, umožnil vznik nejznámější hiphopové taneční skupiny Elite Force (elitní tanečníci Mop Top). Tato taneční skupina vznikla v roce 1992 při příležitosti natáčení videoklipu Remember the Time od Michaela Jacksona. Choreografii k němu vytvořil Buddha Stretch, který je dodnes považován za největší ikonu Hip Hopu a prvního hiphopového choreografa vůbec. Kromě něj byli zakládajícími členy Henry Link a Loose Joint. Později se k EliteForce přidali také Brooklyn Terry, Bobby MileageaEjoe Wilson.

New Style (New School)

Kolem roku 2000 byl Hip Hop nesmírně populární. New York jako místo, kde se Hip Hop rozvíjel, je oficiálně považován za jakousi Mekku. Tanečníci se v této době snaží hodně experimentovat a posouvat Hip Hop dál na vyšší úroveň. Známé taneční prvky z tohoto období jsou především Harlem Shake, Chicken Noodle Soup, Dougie, Cat Daddy, Nae Nae, atd. Nejedná se ale v podstatě o nic jiného, než o kombinaci tanců z 80. let. Technicky mají stejný základ, ale přizpůsobení hudby vyžadovalo vyšší obratnost a rychlost.

V této době době se také výhradně v Evropě začíná používat pojem New Style (Hip Hop Newstyle). Evropští tanečníci, kteří začali napodobovat tanečníky z New Yorku, tento taneční styl nejdříve nazývali New York Style, později jeho název zkrátili na New Style. Proslýchá se, že tanečníci v Evropě chtěli svůj styl tvořit dle svého a do názvu se jim New York tedy příliš nehodil.

Všeobecně je ale pro Hip Hop typické, že v různých lokalitách existovala různá pojmenování tanečních prvků. Dodnes se můžeme setkat s tím, že pro nějaký taneční krok existuje více názvů nebo že evropští tanečníci používají pojmy, které v Americe neznají.

Locking

Lockin´ sloužil hlavně k pobavení přihlížejícího publika. Tento styl se dá nejlépe popsat jako hravý tanec s přehnanými gesty a zřetelnými nevšedními rychlými pohyby, prokládanými krátkými pauzami, které jsou pro tento styl charakteristické. Tanečník se snaží napodobovat běžné denní situace (např. dívání se na hodinky, upravování si klobouku nebo pohrávání si s kapesníkem). Je to funky tanec, který užívá kombinaci ukazování, protáčení zápěstí a tleskání, ale hlavně je to styl, který otevřel cestu hip hopu. Svým způsobem se tanečník snaží napodobit klauna (pestrobarevné saténové košile s velkými límečky, velká čepice či klobouk, kšandy nebo vázanka, pruhované ponožky, dlouhé kraťase apod.), který baví diváky a tancem reaguje na jejich ohlas.

House Dance

House Dance klade důraz na rychlou práci nohou. Díky tomu, že se house ve svých počátcích vyvíjel v klubech s výraznou homosexuální orientací, jsou v něm patrné také vlivy Waackingu a Vogueingu. V neposlední řadě byl s disco a houseovou hudbou spjat také tzv. tanec na kolečkových bruslích, který byl ve své době velmi populární. I on měl tedy vliv na současnou podobu tanečního stylu House Dance.

Dancehall

Dancehall jako hudební a zároveň i taneční styl vznikl v polovině 70. let dvacátého století na Jamajce. Tento taneční styl je charakteristický svou energičností, smyslností a nezkrotným sexuálním nábojem. Rozhodně se jedná o styl velmi atraktivní, který stojí za to vyzkoušet. Je plný dynamiky a vyzývavosti. Z velké části čerpá z techniky izolovaných pohybů pánve a boků.

Krump

Krump je forma pouličního tance pocházející z Los Angeles. Jeho vznik se datuje kolem roku 2001. Krump se dá charakterizovat jako vysoce energický, expresivní a emotivní tanec plný dynamických pohybů a bojového vyjádření. Velmi dobře jej vystihuje svůj vlastní název K.R.U.M.P. což je zkratkové slovo pro Kingdom Radically Uplifted Mighty Praise. Zakladateli krumpu jsou Tight Eyez, Big Mijo.

Krump sám o sobě se může na první pohled zdát jako agresivní, ba dokonce negativní tanec, avšak díky své energii ze sebe může tanečník uvolnit jakékoliv emoce pozitivní formou tance. I právě proto se krump využívá k urovnání sporů mezi jednotlivci či skupinami, ale skutečný souboj je to poslední na co tanečníci v daný moment myslí.

MTV Dance

MTV Dance je nový taneční styl, vycházející z Hip Hopu. Inspiruje se především videoklipy z MTV, choreografie jsou stavěny hlavně na základě show. Vše musí být dokonalé. Krása tváří a těl, vytříbený styl a dokonalé oblečení. Na lekcích se velmi často můžete setkat s hudebními interprety jako Rihanna, Beyoncé, Lady Gaga atd..

Ladies Dance

Je tanec určený pro opravdové dámy. Tento taneční styl se vyznačuje především elegantními a svůdnými pohyby. Tancem vyjadřujete svou ženskost, něžnost, svůdnost a přitažlivost. Krása tohoto stylu se často podtrhuje vysokými podpatky, ve kterých ženy vypadají a cítí se ještě přitažlivěji.

Vogue

Vogue je forma moderního houseového tance vytvořená americkou gay komunitou v roce 1980. Je inspirován fotkami póz modelek v časopisech jako např. stejnojmenný Vogue nebo Elle. Jde o vysoce stylizovaný taneční projev, který se prezentuje lineárními pohyby pevných rukou. K široké veřejnosti se dostal především díky choreografii v klipu k písni Vogue od Madonny.

Waacking

Vznikl na začátku 70. let v americe. Je silně ovlivněn funkovou a disco érou, proto je to velice energický a zábavný taneční styl. Pro ženy je Waacking styl, ve kterém ukazují svůj sexappeal, ženskost a ve kterém jsou vítané nejrůznější emoce. Používá především rychlé pohyby rukou i celým tělem.

Contemporary dance

Contemporary Dance je pojem, který se začal používat v 90. letech minulého století. Čerpá prvky z moderního a postmoderního scénického tance, zastřešuje a využívá různé taneční techniky a pohybové styly. Jeho zakladatelkami byly Isadora Duncan a Martha Graham. Jejich cíl spočíval v nalezení nenucenosti pohybu použitím přirozených linií těla a jeho energie.

Jsou zde cítit i vlivy klasického tance a jazzu, nedrží se však jejich striktních pravidel. Contemporary Dance také často integruje vlivy dalších tanečních stylů včetně Street Dance.

Společenské tance

Tance standardní

Waltz

Neboli také anglický valčík či pomalý valčík nachází své kořeny v roce 1908, kdy se v Evropě objevil tanec zvaný Boston. Dle jeho názvu je možné hádat, že jeho původ náleží Americe. Od valčíku se odlišoval především kladením důrazu na melodii a ne na rytmus. Po roce 1914 byl z parketu vytlačen novým a rychlým foxtrotem. Návrat prožil v roce 1924 jako waltz-boston. V roce 1926 Angličané prosadili mírné zrychlení tempa s přísným rytmem. Teprve až v roce 1929 byl standardizován a pod vedením výborného tanečního teoretika Viktora Silvestra došlo k upravení stylové i technické stránky a tanec byl opět zpomalen. Poté v roce 1933 byl zařazen mezi standardní společenské tance anglického charakteru. "Je to tanec lyrický, tanec volných, vláčných, rytmicky a harmonicky vznosných, plynulých pohybů s přenášením váhy těla, se zdvihy a snižováním těžiště." (Kos, 1973).

Foxtrot

Anglický foxtrot, jinak také nazývaný liščí krok, se tančí ve 4/4 taktu a svůj název získal zřejmě od krokových figur tančených v jedné linii. Jeho předchůdci byly onestep a twostep, které po jeho nástupu vymizely. Na taneční parket se dostál v roce 1920 a byl rozdělen na dva typy, které se v dnešní době přerodily na známý rychlý quickstep a pomalý slowfoxtrot (Baláš, 2003).

Quickstepu se v roce 1920 ještě říkalo quicktime foxtrot, v roce 1929 byl standardizován jako foxtrot, ale své současné jméno získal až v roce 1936. Díky vlivu swingové a jazzové hudby se do něj dostaly různé poskoky, synkopové pohyby, zrychlil a tančil se na hudbu rag-time.

Slowfoxtrot neboli zkráceně slowfox je velice obtížný tanec plný anglické rozvážnosti, hladkosti a elegance. Charakteristické jsou pro něj dlouhé pomalé klouzavé kroky, dokonalé cítění hudby a vyváženost páru. "V dnešní době ve svém vývoji ustrnul, i když se angličtí experti ve společenském tanci snažili o jeho renesanci obohacením novými tanečními prvky, jako jsou sklony a náklony do stran." (Baláš, 2003). Jelikož je tento tanec poměrně náročný na prostor, v současné době je pouze soutěžním tancem, na zábavách se s ním nesetkáme (Baláš, 2003).

Tango

Je vášnivý a charismatický tanec, který ale svým vývojem ztratil svůj původní charakter.

Tango dle Baláše (2003) existuje ve třech různých podobách:

Argentino 4/8 takt - pomalé tempo, původ Argentina.
Habanera 2/4 takt - rychlé tempo, původ Kuba.
Milonga 2/4 takt - odvozeno z habanery.

Tango argentino je nejstarší formou, která byla v pomalém tempu. Uchytil se v přístavu Buenos Aires na konci 19. století ("toca tango" = bubny víří). Zde se na jeho vývoji podílely místní španělské taneční vlivy a postupem času vznikly i zbývající dvě podoby, sentimentální tango-milonga a rychlé impulzivní kubánské tango-habanera.

Do Evropy se tento tanec dostává v roce 1907, kdy získává na veliké popularitě pro jeho exotičnost, melodičnost a sentimentální texty. Ale jeho vášnivost byla natolik pohoršující, že byl prohlášen za nemravný a církev dokonce hrozila uvězněním. V roce 1910 byl jeho temperament zklidněn a tanec byl standardizován. Svého původního charakteru a velké obliby dosáhl až po první světové válce, kdy se mu říkalo tango neuvo. V roce 1929 byl finálně standardizován a zařazen do tanců standardních i přes svůj latinskoamerický původ. V současné době se standardizované tango tančí především na soutěžích možná i z důvodu příbytku nových tanců. To však není jeho jediná současná podoba. Dnes zažíváme návrat k původnímu tangu argentinu, jehož prvky již některé páry zařazují i do svých soutěžních choreografií.

Latinskoamerické tance

Rumba

Tento "tanec milenců" je původem z Kuby, kde se vyvinul z lidového tance "son"nebo také "danson". Do Evropy se dostal v roce 1923, kde se ale pro svou rytmickou složitost a jednotvárnost kroků neujal. Svůj návrat rumba prožila v roce 1930 ve zjednodušené francouzské podobě. Své skutečné obliby se ale mohla těšit až po druhé světové válce, kdy byla zařazena mezi soutěžní latinskoamerické tance. Její hudba byla obohacena o mnoho různých netypických nástrojů jakými jsou conga, bonga, timbales, claves a charakteristické maracas, kterým se u nás říká rumba koule. Je náročná na rytmus, jelikož klade důraz netypicky na 1., 4. a 7. dobu. Rumba je tanec velice procítěný a plný krásných figur, jelikož má vyjadřovat milostný duet ucházejícího se muže o ženu (Kos, 1973).

Samba

Je brazilský tanec vyvinutý ze svého předchůdce batuque, při kterém "...se tancující shromažďují kolem sólisty, který gestem nazývaným "semba" si vybírá své nástupce" (Kos, 1973). Odtud vznikl tedy dnešní název, který proslavily především známé karnevaly v Rio de Janeiru, kde se tančil doslova masově. Do Evropy pronikl v letech 1923-25, kdy došlo k jejímu evropskému zpracování. Po druhé světové válce, v které byl zastaven její vývoj, nabyla nového rozkvětu a byla zařazena mezi soutěžní latinskoamerické tance. Je to tanec afroamerického rytmu charakteristický houpavým pohybem v bocích a neustálými hmity podřepmo. Tančí se namístě a nebo postupovými řadami po obvodu sálu (Kos, 1973).

Cha-cha

Objevila se v roce 1953 jako tanec odvozený od mamba tančené na rytmy složené z rumbové a boogie hudby. Jejím tvůrcem se stal kubánský hudebník Enrique Jorrin. Z tohoto tance v 4/4 taktu známého svou triolou zpívanou slabikami cha-cha-cha se stal jeden z nejoblíbenějších tanců celého světa a byl téměř automaticky zařazen do soutěžních latinskoamerických tanců. "Pohybová technika je založena v prvé řadě na pohybu v kyčlích a potom teprve na práci chodidel. Horní část těla je téměř v klidu až na mírné souhyby ramen vpřed a vzad." (Kos, 1973).

Tance jazzové

Jive

Jedná se o tanec afroamerického původu, kterému se původně říkalo jitterbug. Výrazně souvisel se vznikem jazzu a jeho podobu značně ovlivnil swing, ke kterému se váží taková jména jako Benny Goodman, Glenn Miller, Duk Ellington, Louis Armstrong, Ella Fitgerald nebo elegantní Fred Astair (Baláš, 2003). Po druhé světové válce se stal velice oblíbeným a to především mezi mládeží. Jeho úspěch spočíval v poměrně rychlém tempu, synkopovaném rytmu a novým pohybem neustálého propínání a povolování holenního a hlezenního kloubu. Taneční odborníci ho zřejmě pro jeho původ dlouho nezařazovali do soutěžních tanců, nakonec ale pod tlakem mladých tanečníku tak učinili a zařadili ho pro jeho charakter do latinskoamerických tanců, i když jeho původ je severoamerický (Kos, 1973).

Blues

Tento tanec se dostal z Ameriky do Evropy až k závěru první světové války. Tančí se na folklórní hudbu amerických černochů. Písně jsou laděny velmi melancholicky a vyjadřují stesk po rodné vlasti a bídu, v které museli žít. Pro černochy je modrá-blue barvou smutku, z toho tedy odvozen název tance. V Evropských zemích tento tanec ale ztratil svůj původní charakter a dnes ho mladí lidé tančí jako zábavný společenský tanec a ze svého původu má jen název a kývavý pohyb těla do stran v podřepu (Baláš, 2003).

Kolové tance

Polka

Je naším jediným národním tancem, který se uchytil i ve světě. Původ polky má mnoho verzí. Jedna z nich představuje Annu Chadimovou jako autorku, když ji někdy kolem roku 1830 předvedla v Kostelci nad Labem. Tato verze ale není příliš pravděpodobná, proto se většina autorů přiklání spíše k verzi, že vznikla v okolí Hradce Králové ze sympatií k polskému národnímu povstání roku 1830. Vyvinula se nejspíš z polského krakowiaku obohacena o některé ryze české prvky. I původ názvu je sporný. Může být odvozen od slova Polsko, ale i od slova půlka, což může znázorňovat půlku 4/4 taktu, tedy fakt, že se polka hraje v taktu 2/4, a nebo je tu možná souvislost s figurálními tanci. "...figurální tance starší vrstvy, např. rejdovák a rejdovačka, měly často první část v ¾ taktu v pomalém tempu a druhou část, dohru, ve 2/4 taktu rychlého tempa. Protože mládež, tehdy jako dnes, dávala přednost tancům rychlého tempa, volala na muzikanty, že chce zahrát druhou půlku - "polku"" (Kos, 1973).

Jisté ale je, že když se polka dostala někdy dolem roku 1840 do Paříže, stala se celosvětovou módou a v průběhu první poloviny 20. století se objevilo v různých státech mnoho jejich obměn. Ve Francii to byla polka třesená "tremblente", v Americe swingová, v Bavorech houpavá a další. Skládali pro ni i významní skladatelé jako František Matěj Hilmar, Bedřich Smetana a uchvácen tímto rytmem byl i Johann Strauss starší.

Valčík

Tento král tanců, který se drží na světových parketech již 200 let, se zrodil z točivých německých tanců v ¾ taktu, kde v prvé řadě stojí bavorský "Ländler". Později už získal svoje dnešní jméno walz - valčík a to od německého slova walzen - otáčet se. Ale i Francouzové si dělají nároky na původ tohoto tance. Dle jejich názoru se vyvinul z jejich tance "volta" později "la volse". Jedním z důležitých mezníků v jeho vývoji je rok 1787, kdy se již jako kolový tanec dostal z Německa do Paříže, kde slavil veliký úspěch. Největšího rozkvětu se ale těšil v době Vídeňských kongresů (1814), při jejichž příležitosti se konaly honosné plesy, na jejichž parketech vládl valčík. Valčík byl ale také pokrokovým tancem, jelikož změnil jeho dosavadní funkci. "Umožnil konverzaci mezi tanečníkem a tanečnicí, což dosud při tancích tančených na dálku (dožívající "quadrilly", "menuety", "polonézy" apod.) nebylo možné." (Kos,1973).

Hudbu pro něj psali takoví velikáni jako Johann Strauss mladší i starší. Ale první standardizovanou formu provedl až v roce 1919 taneční mistr Karl von Kirkowitz (Kos, 1973).

Ostatní tance

Balet

Balet je forma scénického tance, která využívá choreografii. Balet může být samostatné dílo, nebo může být součástí opery nebo operety.

Kořeny baletu lze dohledat ve druhé polovině 16. století v tanečních vložkách italských oper a francouzských ballet de cour. Jejich součástí byl tanec, který lze považovat za předchůdce baletu, již v tomto období se také objevují speciální kostýmy a výzdoba.

Jako samostatná umělecká forma se začal vyvíjet ve Francii během vlády Ludvíka XIV. (1643 - 1715), který byl velkým příznivcem tance. V této rané formě baletu byly jednotlivé scény divadelní hry oddělované tancem. V 18. století došlo k popularizaci baletu, která vedla k rozpracování a vylepšení baletní techniky. Tehdy se balet stal rovnoprávnou dramatickou formou. V 19. století však zájem o balet poklesl, kvůli velkým sociálním změnám ve společnosti ztratil oporu v aristokratických kruzích a lze říct, že se rozvíjel pouze ve Francii, Rusku a Itálii. Ve 20. století došlo především díky ruské škole k určité renesanci klasického baletu, který díky řadě vynikajících tanečníků postupně získal zpět své ztracené pozice.

Mezi nejvýznamější balety patří např. Labutí jezero, Louskáček, Romeo a Julie, Popelka, Don Quijote, Pták Ohnivák, atd.

V dnešní době se balet považuje za základ každého tance a slouží jako ideální průprava k mnoha sportům. Rozvíjí pohybové schopnosti a zlepšuje fyzickou kondici. Zaměřuje se na správné držení těla, koordinaci pohybů a vnímání prostoru.